Významný křečovský rodák Václav Bláha je považován díky svým skladatelským úspěchům za nekorunovaného „krále české lidovky“.
Václav Bláha se narodil 4. května 1901 v Křečově v domě čp. 12. Bláhovi rodiče pracovali na malém hospodářství a provozovali hostinec. Jakmile se u Václava projevily hudební sklony, začal se učit na housle a křídlovku u kapelníka Josefa Hospra v Pláních. V roce 1916 získával již jako patnáctiletý první zkušenosti v kapele pod vedením kapelníka Drofy z Lozy. V těchto letech se také vyučil tesařskému řemeslu.
Po skončení první světové války nastoupil vojenskou službu u hudby 18. pěšího pluku v Plzni. Seznámil se tady s rozsáhlým a rozmanitým repertoárem. Osvojil si i znalosti z hudební teorie a techniky dechových hudebních nástrojů. Po skončení vojenské služby přešel v roce 1925 do Prahy, kde nastoupil jako závozník v papírně firmy Emmerich. Současně hrával na trumpetu při cvičeních letenského Sokola i při tanečních zábavách. Od roku 1927 se už věnoval výhradně hudbě. Již tehdy ovládal několik hudebních nástrojů, ale nejvíce si zamiloval křídlovku, na kterou se naučil hrát přímo mistrovsky. Nejprve hrál při němých filmech v kině na Letné, poté působil v různých tanečních orchestrech.
Na jaře roku 1933 se Václavu Bláhovi naskytla životní příležitost. Rudolf Antonín Dvorský mu nabídl místo druhého trumpetisty v jeho pětičlenné taneční kapele Melody Boys. Poprvé s tímto souborem veřejně vystoupil na počátku léta 1933 v pražském hotelu Esplanade a obstál dokonale. U Melody Boys se uplatnila Bláhova hudební všestrannost ‒ nejenže hrál sólově na trubku a zpíval, ale osvědčil se také jako pohotový hráč na harmoniku a na flétnu. Ve 2. polovině 30. let 20. století s příchodem swingové hudby orchestr R. A. Dvorského přešel na velké orchestrální obsazení a měl pověst nejlepšího orchestru české moderní taneční hudby.
Spolupráce s R. A. Dvorským prospěla Bláhovi rovněž jako začínajícímu skladateli. Skládat začal v roce 1933. Jeho první úspěšnou skladbou byla polka Moje zlatá Anny, která vyšla tiskem a na gramofonových deskách společnosti Ultraphon v roce 1934. Záhy přišly další skladby, mezi nimi úspěšné polky Řekni mně upřímně a Muzikanti, pojďte hrát, které otextoval Jiří Voldán.
Druhá světová válka nepříznivě dolehla i na hudební život, nacistické úřady nutily přední orchestry, aby pravidelně zajížděly za českými dělníky nasazenými na práci v Říši. V té době R. A. Dvorský onemocněl a vzdal se veřejného vystupování, vedení orchestru do konce války převzal Václav Bláha, který tehdy dosahoval i mimořádných úspěchů skladatelských. V roce 1940 vyšla polka Jetelíček u vody a vzbudila dokonce mezinárodní ohlas. Ovšem největšího úspěchu z celé Bláhovy tvorby dosáhla valčíková píseň Červená sukýnka, vydaná v roce 1944.
Po roce 1945 Bláha vedl krátce svůj vlastní soubor. S ním hrával ve Slovanském domě v Praze a posléze ve Společenském domě ve Zlíně.
I když byl v komponování Václav Bláha samoukem, dosáhl v této oblasti značného úspěchu. Jeho skladby vycházejí tematicky i melodicky z lidové hudby a městského folklóru. Zpočátku mu při harmonizaci a instrumentování pomáhali někteří jeho zkušení přátelé z kapely, později blízkého spolupracovníka našel ve varhaníku Vítězslavu Billovi. Zkomponoval na sedmdesát tanečních skladeb, z nichž převážná většina vyšla tiskem a na gramofonových deskách. Mnoho Bláhových písní se proslavilo v zahraničí ‒ v Německu, Rakousku, Švýcarsku, dokonce i v USA a Japonsku. V posledním období svého života se věnoval skladání pro děti, napsal pro ně přes šedesát písní. Nejúspěšnější z nich je polka Tancovala žížala.
Václav Bláha, skromný a poctivý český muzikant, zanechal v oblasti lidové taneční tvorby pozoruhodný odkaz, z něhož čerpají lidoví muzikanti dodnes. Zemřel náhle 22. března 1959 ve věku nedožitých 58 let v Oseči u Příbrami. Je pochován na hřbitově v rodném Křečově.
Martina Matušková, Státní okresní archiv Plzeň-sever se sídlem v Plasích
Reference a odkazy
Prameny a literatura:
Pešík, Stanislav. Václav Bláha: 100 let od narození významného křečovského rodáka. Archivní zpravodaj, 2001, č. 2, s. 15‒16.
SOkA Plzeň-sever se sídlem v Plasích, fond Bláha Václav [1930]‒2001 /nezpracovaný/.
O autorovi
Mgr. Martina Matušková působí jako vedoucí Státního okresního archivu Plzeň-sever se sídlem v Plasích.
