V knize zápisů ze schůzí Místního národního výboru Horní Bříza z let 1940–1952, uložené ve Státním okresním archivu Plzeň-sever se sídlem v Plasích, se nacházejí opisy čtyř děkovných dopisů, které představitelům obce a občanům Horní Břízy zaslali vděční přeživší z vlaku smrti, který na sklonku války zastavil na místním nádraží. Obvyklá úřední kniha o rozměrech 230 x 338 mm […]
Vystoupení tanečníka Masami Kuni v Karlových Varech v roce 1944 pod taktovkou Říšského úřadu propagandy Nejenom středověké archiválie, ale i moderní materiál může poskytnout zajímavé informace. Např. při pořádání fondu Archiv města Karlovy Vary byl v materiálu z doby okupace nalezen spis, v jehož příloze byly uloženy v obálce fotografie jakéhosi japonského tanečníka, které, jak vysvitne z dalšího textu, by zde vlastně vůbec
První díl pamětní knihy města Rybáře zachycuje jeho historický vývoj v letech 1290 až 1927. Obec Rybáře (německy Fischern) vznikla oddělením od obce Sedlec na základě zákona č. 33/1866 zemského zákoníku. Její správu vykonával obecní úřad. V roce 1875 byla obec Rybáře povýšena na městys či také městečko. K zániku obce došlo v roce 1939 v souvislosti se sloučením s městem
Soubor tabulek, grafů a map, které přinášejí v retrospektivní rovině souhrnné a detailní údaje pro širší region Karlovarska. Mezi obsahově významné a zajímavé archiválie archivního fondu Městský národní výbor (dále jen MěstNV) Karlovy Vary nepochybně náležejí územně plánovací podklady, které ve spolupráci s MěstNV Karlovy Vary vypracovalo Urbanistické středisko města Karlovy Vary. Tato organizace, která vyvíjela
Zprávy o důležitých a pamětihodných událostech určené pro informaci a poučení budoucím generacím zachycují obecní a městské kroniky, které jsou po uplynutí skartační lhůty předávány z obcí do péče státním archivům. Jednou z nich je velmi zajímavá z poloviny popsaná pamětní kniha z let 1836–1935, nacházející se v archivním fondu Archiv města Klenčí pod Čerchovem uloženém ve Státním okresním archivu
Polohopisný plán města Horšovský Týn z roku 1898 zachycující i železnici vybudovanou v roce 1899 Plán, jehož autorem je Franz Mach (1852–1934), zachycuje město Horšovský Týn v roce 1898 (s níže popsanou výjimkou). Skládá se ze 4 listů, které byly po vyhotovení slepeny, avšak pouze pravý dolní list zachycuje železniční trať. Trať Staňkov – Horšovský Týn –
Projektová dokumentace ke stavbě úředního domu v Domažlicích ve třech různých variantách z let 1925, 1927 a 1929. Úřední dům, nazývaný též budova centrálních státních úřadů, měl pod jednu střechu seskupit celou řadu státních úřadů nacházejících se v Domažlicích. Do rozlehlého objektu tak měly být z nevyhovujících prostor Chodského hradu přeneseny okresní úřad a okresní soud, dále
Náhled do života venkovské šlechty v časech republiky a protektorátu Zámek a panství Oselce se od roku 1832 až do konfiskace v roce 1945 nacházely ve vlastnictví hraběcího, původem porýnského ministeriálního rodu Boos-Waldecků, který se v českých zemích objevuje již kolem roku 1700, ale teprve v první polovině 19. století zde zakotvil trvaleji. Oselce byly jeho hlavním sídlem. K nim držel
Neúspěšný podnik úspěšného cukrovarnického experta Huga Jelínka a jeho pozůstatky v DEPU 2015 Od 60. let 19. století pěstování cukrové řepy zaručovalo stálé a vysoké výnosy. Tato plodina však má vysoké nároky na kvalitu půdy, a ne všude se jí daří. V Plzni působil Hugo Jelínek, uznávaný cukrovarnický odborník, který stál u počátku cukrovarnického oboru ve Škodově
Kresby porcelánových dekorů Maxe Klöcknera pro národní podnik Starorolský porcelán z let 1957–1958 V období po roce 1945 se výroba porcelánu v severozápadních Čechách musela vypořádat s řadou problémů. Po znárodnění německých průmyslových podniků a postupném odsunu německého obyvatelstva trpělo odvětví nedostatkem odborných zaměstnanců, nekoncepčním centrálním vedením a častými reorganizacemi. Existence národního podniku Starorolský porcelán v letech 1950–1958 byla jen
