Zajímavosti

Radnická lokálka – dvojnásobná jubilantka

Autor: Michael Pešťák | Zajímavosti | 19. 12. 2024 | 3 minut čtení

Vznik radnické lokálky, oslavující v roce 2023 dvojí kulatiny (160 let na prvním a 130 let na druhém úseku) je spojen se dvěma faktory – nerostným bohatstvím na Radnicku (uhlí, železo a vitriolový kamenec) a s výstavbou České západní dráhy (zprovozněna 1862), která díky různým čachrům obec Radnice s místním nerostným bohatstvím míjela.

Výstavba 10 km dlouhé lokálky byla zahájena roku 1862 a její první úsek vedl z Chrástu do Stupna, jehož stanice nesla zpočátku označení Radnice. Provoz byl zahájen 1. dubna 1863 a na trati jezdily dva páry smíšených vlaků. V roce 1871 postavila firma J. D. Starck úzkorozchodnou koňku, spojující její chemičku a další podniky v Břasích s místní dráhou. Doprava lokální průmyslové produkce tak začala výrazně narůstat. Roku 1893, tedy 30 let po zahájení provozu, byla Česká západní dráha nucena prodloužit trať (o 6 km) až do Radnic a v prosinci téhož roku byl na novém úseku zahájen provoz. Dosavadní stanice Radnice byla přejmenována na Stupno – Břasy, zatímco stanice Radnice byla konečně opravdu v Radnicích. Zajímavostí je, že trať ze Stupna do Radnic je vedena úvratí, což přinášelo jisté provozní komplikace.

O dva roky později byla Česká západní dráha včetně radnické lokálky zestátněna, zároveň byla zahájena dlouhá jednání (táhla se do roku 1902) o prodloužení dráhy až na Křivoklátsko, z nichž však nakonec nic nebylo. V roce 1908 byla elektrifikována do té doby koňská průmyslová drážka v Břasích, mezi Chrástem a Stupnem byla vybudována zastávka Sedlecko. Roku 1914 byla z dolů firmy J. D. Starck v okolí Radnic vybudována lanovka pro dopravu uhlí na nádraží v Radnicích. V průběhu první světové války a po vzniku Československa postupně skončil provoz v řadě průmyslových podniků firmy J. D. Starck, v dalších se změnilo složení finální produkce i majitelé. S příchodem světové hospodářské krize se zrychlil úpadek průmyslu a rostla nezaměstnanost. Klesala nejen výroba, ale i těžba, a tudíž i nakládka, v roce 1929 byla v důsledku toho likvidována důlní lanovka v Radnicích. Propad nakládky mezi lety 1924 (2151 vozů) a 1930 (684 vozů) byl propastný. V roce 1931 se v okolí objevily první autobusové linky. Roku 1936 se po dráze začalo dovážet levné hnědé uhlí, poměr vytěženého k dovezenému byl 5:4. Renesanci těžby a s ní spojený prudký nárůst dopravy přinesl zábor pohraničí na podzim 1938. V roce 1944 byla na km 7 zřízena zastávka Všenice.

V květnu 1945 poněkud komplikoval dopravu průchod demarkační linie. Po válce narostl počet cestujících a v průběhu let přibývaly další nové zastávky (1946 Bezděkov, 1955 Chrást – zastávka, 1959 Chrást – obec, 1993 Dolní Stupno, 1994 Břasy). V roce 1953 byla zrušena průmyslová drážka v Břasích, kterou nahradila klasická vlečka. V roce 1958 vrcholila nakládka uhlí – 92 854 tun, pak následoval pomalý, ale nevyhnutelný pokles těžby. V letech 1963–1964 byl na trati postupně ukončen parní provoz, jenž byl nahrazen motorovým. V roce 1982 byla definitivně ukončena hlubinná těžba uhlí na Radnicku, což znamenalo pokles nákladní dopravy, v roce 1987 skončil i poslední černouhelný lom a na trati definitivně převládla osobní doprava. Velkým zásahem do provozu lokálky se stala přeložka hlavní trati Praha – Plzeň do Ejpovického tunelu (2018), v jejímž důsledku byl odstraněn původní úsek tratě a tím i přímé vlakové spojení mezi Chrástem a Plzní a trasa lokálky se díky tomu prodloužila o úsek bývalé hlavní tratě mezi Chrástem a Ejpovicemi, kde vznikla nová odbočná stanice. I přes tuto provozní změnu slouží lokálka nadále svému účelu a zajišťuje veřejnou dopravu ve své spádové oblasti. Je však otázkou, jestli se dožije příštích kulatin…

Michael Pešťák, Státní oblastní archiv v Plzni, 1. oddělení