Zajímavosti

První elektrickou lokomotivu v Československu vyrobily Škodovy závody v Plzni v roce 1927.

Ve 20. letech minulého století zavedly Škodovy závody v Plzni v rámci nového výrobního programu elektrotechnický obor a výrobu elektrických lokomotiv. Pro urychlení a usnadnění rozvoje výroby elektrických lokomotiv nešly v tomto případě cestou licencí nebo spolupráce se zahraničními firmami, ale přijaly v roce 1922 do svých služeb 12 švýcarských odborníků, kteří měli potřebné zkušenosti ve stavbě elektrických lokomotiv z tamních podniků. Ke Švýcarům bylo postupně přiřazeno 20 konstruktérů ze Škodovky a 12 dalších pracovníků. V roce 1924 vzniklo oddělení Elektrické dráhy, které sídlilo v Elektrotechnické továrně v Doudlevcích (ETD) a úzce spolupracovalo s konstrukcí parních lokomotiv. Ve stejném roce nastoupil do tohoto oddělení Ing. Jaroslav Hanyk, který se zanedlouho stal přednostou konstrukce Elektrických drah.

Škodovka si od programu elektrifikace tratí slibovala zajištění produkce pro Elektrotechnickou továrnu i pro lokomotivku v hlavním závodě. Pro elektrické lokomotivy se postavila v Doudlevcích zkušební trať o délce 1100 metrů s 28 stožáry. V roce 1924 se Škodovy závody zúčastnily nabídkového řízení na elektrické lokomotivy pro plánovanou elektrizaci pražského železničního uzlu a trati Praha – Plzeň. Dne 9. prosince 1925 získaly zakázku od Československých státních drah (dále ČSD) na tři elektrické lokomotivy pro osobní dopravu a dvě elektrické lokomotivy pro nákladní dopravu a posun.

První škodovácké lokomotivy měly tovární označení 1ELo1. Stavba lokomotiv byla zahájena v hlavním závodě v Plzni na počátku roku 1927. V ETD se již předtím připravovaly části elektrické výzbroje. První trakční motory byly vyrobeny na jaře 1926. Z ETD byly elektrické části převezeny do lokomotivky v hlavním závodě, kde se lokomotivy kompletovaly. První elektrická lokomotiva byla dokončena v květnu 1927.

Základním zadáním ČSD bylo, že lokomotivy musejí mít maximální rychlost 90 km/h a zkušební rychlost 110 km/h, lokomotiva musí na stoupání 10 promile a v oblouku o odporu 1 kg/t uvést vlak o hmotnosti 400 t rychlostí 50 km/h.

Lokomotivy byly navrženy jako šestinápravové se dvěma běhouny. Pohon každé hnací nápravy byl proveden vždy vlastním dvojmotorem (typ ALIF 3636 m2k) uchyceným na hlavním rámu pevně pomocí litých výztuh. Skříň lokomotivy tvořila kostra, na níž byl natažen plech tloušťky 2 mm. Každá bočnice měla čtyři okna a pod každým vždy jednu žaluzii pro nasávání chladícího vzduchu trakčních motorů. Na stanovišti byl řídící pult v pravé části lokomotivy, vlevo se nacházel prostor pro vlakvedoucího. V elektrické výzbroji bylo použito několik cizích komponentů, rozhodující uzly však vyrobili v ETD. Parametry těchto lokomotiv byly plně srovnatelné s parametry anglických a francouzských výrobků.

První lokomotiva Škoda E 466.001 ČSD vyjela po zkušební trati v Doudlevcích 11. června 1927. V říjnu téhož roku se vrátila zpět do lokomotivky na dokončení. Prozatímně byla převzata k ČSD 17. dubna 1928 a ještě týž měsíc úředně vyzkoušena. K definitivnímu převzetí došlo po ročním záručním provozu. ČSD za ni zaplatily 2 310 000 korun. Přepravovala osobní vlaky mezi pražskými nádražími, neboť k další elektrizaci tratí nedošlo. Zrušena byla v roce 1959 v Dílnách pro opravy vozidel Šumperk.

Technická data:

Prameny a literatura:

Státní oblastní archiv v Plzni, fond Škoda a. s., Plzeň, kar 55, inv. č. 8913.

KARLICKÝ, Vladimír a kol. Svět okřídleného šípu: koncern Škoda Plzeň 1918–1945. Praha, 1999, s. 506.

ŠRÁMEK, Milan. Elektrické lokomotivy ČSD. Praha, 2005, s. 177–198.

Obrázky:

1. Pohled do montážní haly Škodových závodů (dnešní budova Techmania Science Center) na jaře 1927 na různě rozpracované tři elektrické lokomotivy E 466.001-003 ČSD. Na poslední koleji je parní lokomotiva 386.001 ČSD.
2. Lokomotiva ještě bez dokončeného finálního nátěru na zkušební trati v Plzni-Doudlevcích v červnu 1927. V okně kabiny je Ing. Jaroslav Hanyk, ústřední postava škodováckého oddělení Elektrické dráhy.
3. Stanoviště lokomotivy (1927).
4. Rozpracovaná lokomotiva v montážní hale v roce 1927.
5. Návštěva ministra železnic Josefa Václava Najmana dne 22. září 1927 ve Škodových závodech (uprostřed pod věncem, vpravo prezident Škodových závodů Josef Šimonek a generální ředitel Karel Loevenstein).