Kresby porcelánových dekorů Maxe Klöcknera pro národní podnik Starorolský porcelán z let 1957–1958
V období po roce 1945 se výroba porcelánu v severozápadních Čechách musela vypořádat s řadou problémů. Po znárodnění německých průmyslových podniků a postupném odsunu německého obyvatelstva trpělo odvětví nedostatkem odborných zaměstnanců, nekoncepčním centrálním vedením a častými reorganizacemi. Existence národního podniku Starorolský porcelán v letech 1950–1958 byla jen intermezzem v překotném vývoji. Přesto vzniklo ve Staré Roli v 50. letech několik nových tvarů porcelánu s originálními dekory, které vyráběl a úspěšně dodával na zahraniční trhy i nástupce tohoto podniku Karlovarský porcelán ve druhé polovině 20. století.
Co předcházelo Expu 58
Úspěchy českého porcelánu na výstavě Expo 58 jsou dostatečně známé. Jen pár dní před zahájením světové výstavy v Bruselu byl Starorolský porcelán začleněn do nového národního podniku Karlovarský porcelán jako závod Stará Role I. Nicméně Starorolský porcelán byl uveden mezi oceněnými výrobci, protože jeho zaměstnanci pracovali od roku 1957 na návrzích porcelánových souprav použitých v československém pavilonu v Bruselu. V národním podniku Starorolský porcelán bylo roku 1954 založeno vývojové středisko, jehož zaměstnanec J. Prášil navrhl tvary Andrea, Roma a Fortuna. Jeho modely vycházely z tradice, ale byly funkční, uměřené a oblíbené v zemích západní Evropy.
Na formování nového designu československého porcelánu se vedle českých výtvarníků podíleli také němečtí modeláři a malíři, kteří zůstali po roce 1945 v Československu a byli jako antifašisté nebo specialisté nepostradatelní pro porcelánovou výrobu vyjmuti z odsunu. Jedním z nich byl malíř Max Klöckner. Maximilian Alfred Klöckner se narodil v roce 1905 v Ostrově. Jeho předkové a příbuzní usazení v okolí Karlových Varů se živili jako malíři a modeláři porcelánu. V letech 1929–1939 působil jako malíř dekorů v porcelánce Epiag v Dalovicích a v Lokti. Ve třicátých letech 20. století vedl kurzy techniky malby na porcelán na Státní odborné škole pro průmysl porcelánový v Karlových Varech.
Dekory v bruselském stylu
Zatímco ve 30. letech 20. století tvořil Max Klöckner dekory v historizujícím duchu, jeho tvorba z konce 50. let odpovídá tzv. bruselskému stylu. V archivním fondu Starorolský porcelán je uloženo 174 originálních kreseb návrhů dekorů od Maxe Klöcknera pro teriny, šálky, talíře, ale především pro kávové a čajové konvice určené pro nové tvary vytvořené v 50. letech 20. století v závodech Starorolského porcelánu. Byly určeny zejména pro kávové a čajové soupravy tvarů Anita, Andrea, Fortuna. Dekory vytvořené Maxem Klöcknerem byly použity i na soupravě Fortuna, která získala ocenění Grand Prix Brüssel 58.
Dílo a životní osudy německých modelářů a malířů českého porcelánu, kteří zůstali po roce 1945 v Československu a podíleli se na vytváření nového stylu porcelánových výrobků, ještě čekají na prozkoumání.
Marie Mírková, Státní oblastní archiv v Plzni, 3. oddělení
Reference a odkazy
Prameny a literatura:
SOA v Plzni, Starorolský porcelán, n. p., Stará Role, (1897) 1949–1958, kre 1–174.
SOA v Plzni, Karlovarský porcelán, Stará Role, (1937) 1958–1993 (1997), kar 218–219.
SOA v Plzni, Epiag – první český průmysl porcelánu, a. s., [1885]–1946 (1952), kar 4.
Adressbuch der Keram-Industrie, svazek 19, Müller & Schmidt, 1934.
Jahrbuch des Verbandes der Deutschen Museen in der Tschechoslovakischen Republik, Svazek 1, 1931.
BERKOVCOVÁ Marie. Bruselský porcelánový design v produkci národního podniku Karlovarský porcelán, ZČA 2015, s. 132–144.
BRAUNOVÁ, Alena. Kouzlo keramiky a porcelánu, Praha: Práce 1985, s. 386.
ŠTULC, Jan. Vývoj porcelánového designu v Československu 1945–1965 (diplomová práce). Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Ústav pro dějiny umění 2007, s. 57–58.
O autorovi
Mgr. Marie Mírková působí jako archivářka ve Státním oblastním archivu v Plzni, 3. oddělení, pracoviště Klášter u Nepomuka.
