Zajímavosti

Polohopisný plán města Horšovský Týn z roku 1898 zachycující i železnici vybudovanou v roce 1899

Plán, jehož autorem je Franz Mach (1852–1934), zachycuje město Horšovský Týn v roce 1898 (s níže popsanou výjimkou). Skládá se ze 4 listů, které byly po vyhotovení slepeny, avšak pouze pravý dolní list zachycuje železniční trať. Trať Staňkov – Horšovský Týn – Poběžovice byla budována od května 1899 a zprovozněna v roce 1900, do mapy tedy musela být zanesena dodatečně, což dokládá např. i situace v dnešní Domažlické ulici, kde trať protíná zakreslené domy.

Horšovský Týn na přelomu 19. a 20. století

Mapa zachycuje Horšovský Týn na přelomu 19. a 20. století, v době, kdy ho ještě zřetelně tvoří dvě sídlištní struktury oddělené řekou Radbuzou, přičemž Město (dnešní oficiální název části obce) s Malým a Klášterním předměstím velikostně odpovídá samotnému Velkému předměstí. Při sčítání obyvatel a domů v roce 1900 mělo Velké předměstí 124 domů, zatímco vlastní město mělo 122 domů (se dvěma těsně navazujícími předměstími 210 domů). Z půdorysu Velkého předměstí i jednotlivých objektů je však patrné, že se původně jednalo spíš o zástavbu vesnického zemědělského charakteru, jejíž hlavní komunikační osu tvořily tehdejší ulice Klenečská a Klatovská, avšak hlavní dopravní tepnou tehdy byla císařská silnice vedoucí od Klenčí (potažmo od Domažlic), která se uprostřed předměstí stáčela na most přes Radbuzu a dále pokračovala přes Město a Klášterní předměstí na Plzeň.

Pokud se podíváme na zástavbu samotného města, můžeme konstatovat, že do dnešních dnů se dochovala téměř ve stejné podobě (vidíme zde zámek, náměstí s kostelem obklopené měšťanskými domy), až na zástavbu u řeky Radbuzy a mlýnského náhonu (v místech dnešního kina stál pivovar) a blok domů v dnešní Plachého ulici (tehdy Langegasse), který byl v polovině 20. století proražen ulicí navazující na Jelení ulici (Hirschengasse) vedoucí z náměstí.

Malé předměstí situované západně od města a zámku zatím na svůj velký rozvoj teprve čekalo: kromě souvislejší zástavby v oblasti dnešních ulic Jana Littrowa (tehdy Johannisgasse) a Dr. E. Beneše (tehdy Hostauergasse) se zde rozkládal zámecký park a zahrady s několika přilehlými budovami (včetně dodnes stojící sýpky), vše obehnané hradbou, a několik dalších budov zjevně zemědělského charakteru v jihozápadní části ulice.

Jak se mapa „aktualizovala“

Další zajímavou oblastí, kterou na mapě nalezneme, je ulice Bendagasse (dnešní ulice Pionýrů) nazvaná po místním staviteli Karlu Bendovi. Ta je zachycena pouze v odstínech šedé, protože tehdy byla patrně teprve v plánu a výstavba domů zde byla realizována až v prvním desetiletí 20. století. Do mapy tak byla (stejně jako železnice) zanesena dodatečně. Na rozdíl od ostatní zástavby se v tomto případě jedná o přesně vyměřenou ulici s pevně danou uliční čarou.

Mapa je kolorována červeně (pravděpodobně nejen zděné objekty), zeleně (zahrady a ovocné sady), modře (vodní plochy a toky), žlutě (dřevěné mosty a lávky přes řeku), šedě (komunikace, louky) a černě (kostel sv. Petra a Pavla, kostel sv. Apolináře, radnice a budova okresního soudu s věznicí, kapucínský klášter na Klášterním předměstí a dvě školní budovy na Velkém předměstí). V plánu je vyznačen i prostor hřbitova, ale není nijak výrazně odlišen od ostatních pozemků.

Mapu převzal SOkA Domažlice od Městského úřadu Horšovský Týn, avšak není známo, kde a jak byla mapa v minulosti využívána. O jejím dlouhodobějším využití však svědčí její „aktualizace“ týkající se názvů ulic, kdy původní názvy byly podle potřeby přelepovány a nahrazovány novými, a to především na Velkém předměstí: např. změna Klentschergasse na Bahnhofstrasse, Klattauergasse na Bräuhausstraße, Johannisgasse a Brückergasse (změna není čitelná, jedná se o dnešní ulici Jana Littrowa) či Taussergasse na Goethegasse.

Při podrobném zkoumání zjistíme, že mapa obsahuje i takové detaily jako umístění kašen, studen, hrnčířské pece a dalších objektů. Autor polohopisného plánu tak byl opravdu znalý místních poměrů a zanechal nám cenný pramen pro poznání dějin města Horšovský Týn.

Jana Hrušková, Státní okresní archiv Domažlice se sídlem v Horšovském Týně

Polohopisný plán města Horšovský Týn

Prameny:

Státní okresní archiv Domažlice se sídlem v Horšovském Týně, fond Archiv města Horšovský Týn, mapa M1.