První díl pamětní knihy města Rybáře zachycuje jeho historický vývoj v letech 1290 až 1927.
Obec Rybáře (německy Fischern) vznikla oddělením od obce Sedlec na základě zákona č. 33/1866 zemského zákoníku. Její správu vykonával obecní úřad. V roce 1875 byla obec Rybáře povýšena na městys či také městečko. K zániku obce došlo v roce 1939 v souvislosti se sloučením s městem Karlovy Vary.
Vedení obecních kronik sice obcím nařizovalo již guberniální nařízení z 31. srpna 1835, ale teprve první zdejší obecní kronika je doložena pro období let 1906–1909 (ukn 10). Tu založil a vedl městský kancelářský praktikant Franz Hietel mladší. Nejednalo se však o souvislé a řádné vedení kroniky, které nastalo v Rybářích až od 20. let 20. století, kdy bylo vedení kronik obcím opětovně nařízeno (zákonem č. 80/1920 Sb., o pamětních knihách obecních). Obce je měly povinnost zřídit na své náklady a kronikáři, kterého pověřilo vedením pamětních knih obecní (městské) zastupitelstvo, byla z obecních financí vyplácena odměna za vykonanou práci.
Ilustrace význačných budov a osobností
Pamětní kniha města, která čítá 598 stran, je psána retrospektivně ředitelem II. chlapecké obecné školy Ferdinandem Werrleinem. Městské zastupitelstvo ho obecním kronikářem jmenovalo 8. dubna 1922. Kniha je vyzdobena nádhernými ilustracemi Karla Golda znázorňujícími mimo jiné budovy (církevní a hospodářské stavby, pivovar Antona Webera Hohengrunda, porcelánka firmy Knoll atd.), mapy a významné osobnosti (mj. starosty, učitele a podnikatele). Kniha byla vyhotovena a svázána do hnědé kůže místním knihařstvím Ludwiga Hofmanna. Na tuto pamětní knihu navázaly druhý (ukn 12) a třetí díl (ukn 13). Po smrti kronikáře Werrleina (22. října 1931) byl jmenován kronikářem Wilhelm Scherbaum, tehdy odborný učitel na dívčí měšťanské škole v Rybářích.
Nevýhodou kroniky je absence jakéhokoliv obsahu týkající se seznamu kapitol a podkapitol pro snazší vyhledávání. Ten nahrazuje indexová kniha s abecedním jmenným rejstříkem (ukn 15), která byla vyhotovena pro tři díly obecních kronik (ukn 11–13).
Součástí této pamětní knihy jsou například opisy historických pramenů týkajících se poddanské vsi a povinností jejich obyvatel vůči vrchnosti, soupis majitelů domů pro období od poloviny 18. století do roku 1925, soupis mužského obyvatelstva pro vojenské účely z roku 1771 a seznam padlých v první světové válce.
Úřední kniha s uměleckou hodnotou
Na rozdíl od jiných obecních kronik tehdejší doby má pamětní kniha nejenom vypovídající hodnotu o historickém vývoji obce, ale díky úhledným zápisům kronikáře a bohatým ilustracím i výraznou uměleckou hodnotu. Tím se výrazně odlišuje od obecní kroniky pro období let 1937–1938 (ukn 14), jejíž strohá strojopisná podoba postrádá krásu po umělecké stránce. První díl pamětní knihy byl uzavřen k 23. lednu 1928, přičemž se nacházel v bytě kronikáře. Nedlouho po smrti kronikáře Werrleina předali jeho synové dva díly kroniky a index novému kronikáři.
První díl pamětní knihy města je uložen ve fondu Archiv města Rybáře, který se nachází ve Státním okresním archivu Karlovy Vary.
Jaroslav Jirát, Státní okresní archiv Karlovy Vary
Reference a odkazy
Prameny a literatura:
Státní okresní archiv Karlovy Vary, fond Archiv města Rybáře, ukn 10–14, inv. č. 11–12, 15, 18, 20.
CAIS, Petr. Archiv města Rybáře [1866]–1939 (1946): inventář [tiskem nepublikovaná archivní pomůcka č. 413]. Státní okresní archiv Karlovy Vary, 2019, s. 3–19.
O autorovi
Mgr. Jaroslav Jirát působí jako archivář ve Státním okresním archivu Karlovy Vary.
