Zprávy o důležitých a pamětihodných událostech určené pro informaci a poučení budoucím generacím zachycují obecní a městské kroniky, které jsou po uplynutí skartační lhůty předávány z obcí do péče státním archivům.
Jednou z nich je velmi zajímavá z poloviny popsaná pamětní kniha z let 1836–1935, nacházející se v archivním fondu Archiv města Klenčí pod Čerchovem uloženém ve Státním okresním archivu Domažlice se sídlem v Horšovském Týně. První záznamy tvoří letopisy z let 1836–1849 s předchozí historií města vztahující se k roku 1680 a jsou psány německy. Jejich autorem je podle záznamu v kronice obecní tajemník Bílek.
J. Š. Baar kronikářem Klenčí
V letech 1850–1908 kroniku nikdo nepsal. V roce 1909 převzal vedení kroniky místní rodák, český katolický kněz, básník a významný regionální spisovatel Jindřich Šimon Baar, jenž v ní odkazuje na svou knihu Klenčí, městečko na Chodsku, kterou vydal spolu se svým přítelem Františkem Teplým. Baar v kronice doplnil zápisy popisující osudy městečka Klenčí v letech 1848–1909 uvedené v knize o další nově zjištěné informace, které v této výše uvedené publikaci nevyšly. Od roku 1910 se v kronice vyskytují pravidelné roční zápisy o nejvýznamnějších událostech v obci. Jindřich Šimon Baar vedl městskou kroniku až do 30. září 1925, kdy zde učinil svůj poslední zápis. Krátce na to dne 24. října 1925 ve věku padesáti šesti let zemřel. Zprávy o Baarově úmrtí včetně smutečního oznámení a podrobného popisu posledního rozloučení do této kroniky poznamenal jeho přítel spisovatel Jan Vrba.
V roce 1927 převzal vedení kroniky městečka Klenčí pod Čerchovem učitel Jan Bozděch, který v Klenčí působil od roku 1903 a dokončil Baarovy zápisy za rok 1925 a do kroniky doplnil i chybějící rok 1926. Po jeho jmenování definitivním řídícím učitelem v Postřekově se funkce vedení pamětní knihy dne 1. července 1935 vzdal a zápisy v kronice tímto rokem končí.
Významné události
Pro ilustraci zde uvádím některé z událostí, které můžeme v klenečské kronice objevit: souhrnný zápis o životě klenečských obyvatel během první světové války, pamětní zápis ke vzniku Československa z roku 1918, popis návštěvy T. G. Masaryka v Domažlicích v roce 1923, informace k výstavbě nové obecné a měšťanské školy v Klenčí z let 1924–1925, fotografie nových kostelních zvonů z roku 1924, otevření Baarova muzea v roce 1926, návštěva zakladatelky Československého červeného kříže PhDr. Alice Masarykové v Klenčí v roce 1929, odkrytí pamětní desky na Baarově rodném domě (1932) či slavnostní odhalení pomníku J. Š. Baara na Výhledech (1933).
Kronika je obohacena i o početnou fotodokumentaci, výstřižky z novin, plakáty, volební vyhlášky, kandidátní listiny, přídělové lístky i o vlepené papírové bankovky. Neméně zajímavá je i kresba staré radnice s Baarovým domem v Klenčí pod Čerchovem na straně 271 od akademického malíře, grafika a ilustrátora Karla Votlučky, vytvořená jako upomínka na zdejší prázdninový pobyt v roce 1934.
V zájmu ochrany originálů archiválií a z důvodu komfortnějšího přístupu k významným dokumentům uloženým v archivu jsou některé archivní soubory nebo jejich části digitalizovány. Proto si tuto kroniku každý badatel či zájemce o regionální historii může prohlédnout i z pohodlí svého domova. Digitalizovaná verze této kroniky je přístupná na webových stránkách https://www.portafontium.eu.
Miloslava Svobodová, Státní okresní archiv Domažlice
Reference a odkazy
Prameny a literatura:
Státní okresní archiv Domažlice se sídlem v Horšovském Týně, fond Archiv města Klenčí pod Čerchovem, kniha K 35, inv. č. 41.
O autorovi
Miloslava Svobodová působí jako archivářka ve Státním okresním archivu Domažlice se sídlem v Horšovském Týně.
