Zajímavosti

Středoškolský učitel Julius Koráb se později stal školním inspektorem, věnoval se i publikační činnosti a měl rovněž zájem o zpěv a chrámovou hudbu.

Julius Koráb se narodil 16. února 1844 v Ústí nad Orlicí coby syn mlynáře Josefa Korába, příslušníka proslulého mlynářského rodu Korábů, a jeho ženy Barbory, dcery mlynáře Jana Poneše. Navštěvoval gymnázium v Litomyšli a poté odešel do Prahy, kde se na filozofické fakultě zabýval studiem klasické filologie. Od roku 1869 byl suplentem a následně od roku 1872 skutečným učitelem na gymnáziu v Rychnově nad Kněžnou. Dne 9. září 1873 se jeho manželkou stala Flora Vilemína Padovcová, dcera lékaře Aloise Padovce z Rychnova nad Kněžnou, narozená 2. října 1852. Dne 2. července 1874 přišel na svět jejich syn Alois Kamil Julius Josef, který později působil jako soudce a byl též literárně činný.   

Roku 1874 se rodina přestěhovala do Plzně. Julius Koráb proslul coby pedagog zdejšího reálného gymnázia, kde vyučoval latinu, řečtinu, češtinu, němčinu a zpěv. V roce 1877 se narodila dcera Olga Marie Vilemína, 1883 Emanuela a roku 1887 Bohumila Anna Marie. Roku 1884 byl Koráb jmenován inspektorem pro české školy plzeňského a přeštického okresu, k nimž mu následně přibyl ještě okres Stříbro.

Kromě svědomitého plnění pracovních povinností se zabýval rovněž publikační činností. Z jeho díla je potřeba zmínit spis Vývoj knihtiskařství a české prvotisky, vydaný nákladem plzeňského Spolku přátel vědy a literatury české, jehož byl členem. Dále je to sbírka citátů, aforismů a rozličných průpovědí s názvem Zlatá zrnka. Latinské texty můžeme dohledat ve výročních zprávách plzeňského reálného gymnázia. Vedle toho zaměřoval Julius Koráb pozornost na zpěv a chrámovou hudbu. Do této kategorie se řadí dílo Církevní zpěvy a modlitby pro mládež studující na školách středních a občanských, jež sestavil společně s Augustinem Fischerem. Patří sem též Sbírka posvátných čtverozpěvů pro mužské i smíšené hlasy, vytvořená ve spolupráci s Hynkem Pallou. Zároveň je nezbytné doplnit, že Koráb připravil k vydání proslulé dílo prvního plzeňského městského archiváře Martina Hrušky nazvané Kniha pamětní královského krajského města Plzně od roku 775 až 1870.

Z titulu funkce školního inspektora navštěvoval a kontroloval mnoho vzdělávacích institucí ve výše uvedených okresech. Kromě jiného se snažil přispět také ke zřizování nových škol a školních budov. Pro ilustraci můžeme v této souvislosti zmínit obec Železný Újezd, jež byla původně přiškolena k Čížkovu. Později se však místní usnesli, že by chtěli vybudovat vlastní dvoutřídní obecnou školu. Podali žádost okresní školní radě v Plzni a v lednu 1887 proběhlo šetření, kterého se účastnil Julius Koráb a rovněž okresní komisař Václav Pablasko. Protokol byl následně poslán zemské školní radě, jež v prosinci 1887 zřízení školy povolila. Čížkovští s tímto vývojem nesouhlasili, navzdory stížnostem byl ovšem v roce 1888 vybrán stavební pozemek a roku 1889 se za účelem dočasného situování tříd pronajaly dvě místnosti, které prohlédli a schválili opět Julius Koráb a Václav Pablasko. Novou školní budovu vysvětil 31. srpna 1890 čížkovský farář Jan Tollar. Na slavnostní akci byl přítomen také inspektor Julius Koráb. Vyjádřil plnou spokojenost s vybavením školy, avšak následně se mu při proslovu nečekaně udělalo nevolno. Požádal ještě o sklenici vody a začal klesat. Dostalo se mu sice rychlé pomoci, neboť se právě nablízku nacházel lékař, přesto ale 3. září 1890 zemřel v nové školní budově ve věku pouhých 46 let. Rodina nejprve zvažovala, že by pohřeb mohl proběhnout v nedalekých Blovicích, nakonec se ovšem přiklonila k Plzni.

Rozloučení se konalo 6. září. Smuteční průvod vedl arciděkan František Herold s asistencí dalších kněží, za pohřebním vozem postupovali rodinní příslušníci, učitelé z okresů, v nichž zemřelý zastával funkci školního dozorce, plzeňští františkáni, úředníci a přátelé. K poslednímu odpočinku byl uložen na hřbitově u kostela Všech svatých.    

Lenka Špačková, Státní oblastní archiv v Plzni, 3. oddělení

Titulní list Korábovy sbírky Zlatá zrnka (Plzeň, 1885)

Prameny a literatura:

Archiv města Plzně, fond Sbírka úmrtních oznámení, Plzeň, kar 7 – Koráb Julius.

Čtvrtá zpráva vyššího realného gymnasia v Plzni za léta 1873–4, 1874–5 a 1875–6 : uveřejněna na konci školního roku 1875–6 ředitelstvím ústavu. Plzeň, 1876, s. 21–23.

KRYŠPÍN, Vojtěch. Obraz činnosti literární učitelstva českoslovanského za posledních 100 let : od r. 1780 do r. 1882 : s doplňkem za léta 1883 a 1884. Praha, 1885, s. 153, 384.

Státní oblastní archiv v Hradci Králové, fond Sbírka matrik Východočeského kraje, Rychnov nad Kněžnou, inv. č. 8408, sign. 142-12, fol. 433.

Státní oblastní archiv v Hradci Králové, fond Sbírka matrik Východočeského kraje, Rychnov nad Kněžnou, inv. č. 8409, sign. 142-13, fol. 435.

Státní oblastní archiv v Hradci Králové, fond Sbírka matrik Východočeského kraje, Rychnov nad Kněžnou, inv. č. 8429, sign. 142-3991, fol. 13.

Státní oblastní archiv v Hradci Králové, fond Sbírka matrik Východočeského kraje, Ústí nad Orlicí, inv. č. 10179, sign. 2068, fol. 142.

Státní oblastní archiv v Plzni, fond Sbírka matrik západních Čech, sign. Čížkov 20, fol. 14.

Státní oblastní archiv v Plzni, fond Sbírka matrik západních Čech, sign. Plzeň 060, fol. 353.

Státní oblastní archiv v Plzni, fond Sbírka matrik západních Čech, sign. Plzeň 064, fol. 334.

Státní oblastní archiv v Plzni, fond Sbírka matrik západních Čech, sign. Plzeň 067, fol. 108.

Státní okresní archiv Plzeň-jih se sídlem v Blovicích, fond Měšťanská škola Nepomuk, inv. č. 211 – Pamětní kniha obecné a měšťanské školy, s. 66–67.

Státní okresní archiv Plzeň-jih se sídlem v Blovicích, fond Obecná a měšťanská škola Blovice, inv. č. 263 – Kronika školy, s. 134.

Státní okresní archiv Plzeň-jih se sídlem v Blovicích, fond Základní devítiletá škola Přešín, inv. č. 93 – Pamětní kniha, s. 27–28.

Státní okresní archiv Plzeň-jih se sídlem v Blovicích, fond Základní devítiletá škola 1.–5. ročník Čížkov, inv. č. 177 – Pamětní kniha, s. 25.

Státní okresní archiv Plzeň-jih se sídlem v Blovicích, fond Základní devítiletá škola 1.–5. ročník Železný Újezd, inv. č. 92 – Pamětní kniha, s. 7–19.

Státní okresní archiv Rychnov nad Kněžnou, fond Děkanský úřad Rychnov nad Kněžnou, inv. č. 1955/134, kar 431 – Snubní protokoly.

Státní okresní archiv Rychnov nad Kněžnou, fond Gymnázium F. M. Pelcla Rychnov nad Kněžnou, inv. č. 346, sign. 8-2, kar 46 – Pracovní výkazy.