V knize zápisů ze schůzí Místního národního výboru Horní Bříza z let 1940–1952, uložené ve Státním okresním archivu Plzeň-sever se sídlem v Plasích, se nacházejí opisy čtyř děkovných dopisů, které představitelům obce a občanům Horní Břízy zaslali vděční přeživší z vlaku smrti, který na sklonku války zastavil na místním nádraží.
Obvyklá úřední kniha o rozměrech 230 x 338 mm s tvrdými deskami potaženými zelenočerně pruhovanou látkou byla vedena již za existence Obecního úřadu v Horní Bříze a obsahuje zápisy z jeho činnosti od 27. září 1940 do 26. února 1945. Dokumentuje i život v obci a činnost místního národního výboru. Poslední zápis v úřední knize byl učiněn u příležitosti schůze dne 12. prosince 1952.
Zapisovatelé pečlivě zaznamenali jednotlivé schůze a na nich projednávaný program. Zápisy dokládají složení místního národního výboru, před rokem 1945 obecního úřadu, činnost komisí a veškerou agendu projednávanou na zasedáních představitelů obce. Kniha podává ale i svědectví o poválečném životě v Horní Bříze a obsahuje rovněž doklady o událostech, které zasáhly do života obyvatel těsně před koncem druhé světové války.
Transport smrti v Horní Bříze a solidarita místních
Dne 21. dubna 1945 zastavil na nádraží v Horní Bříze vlak převážející vězně z koncentračního tábora Flossenbürg a jeho pobočných táborů do koncentračního tábora v Mauthausenu. Tento tzv. „transport smrti“ podle záznamů přednosty stanice Antonína Pavlíčka sestával ze 45 vagonů a převážel až 3000 vězňů, z nichž během zastávky v Horní Bříze 35 zemřelo. Po zjištění, že vlak převáží zbídačené vězně, začal přednosta stanice jednat a společně s místními i s lidmi z okolí zorganizoval potravinovou sbírku. Po dohodě s velitelem transportu pak bylo připravené jídlo rozdáváno lidem z vlaku. Místní ženy rovněž darovaly několik novorozeneckých výbaviček dětem, které se narodily v táborech nebo i přímo ve vlaku. Tyto události pak v knize zápisů ze schůzí místního národního výboru připomínají opisy děkovných dopisů, které představitelům obce a jejím obyvatelům zaslali někteří přeživší z transportu. Jedná se o záznamy čtyř dopisů, které do obce pravděpodobně přišly v únoru až květnu roku 1946. První dva dopisy byly čteny na schůzi místního národního výboru dne 27. února 1946 a byly opsány do zápisu z jednání.
Vděčnost a dary přeživších
První dopis odeslala Edita Kelemenová z Banské Bystřice dne 21. prosince 1945, která k němu s poděkováním přiložila dětskou soupravičku určenou jako vánoční dar nejchudší matce v obci. S touto ženou se také patrně setkáváme v knize spisovatelky Wendy Holdenové Narodili se, aby přežili, v níž popisuje skutečné příběhy tří žen, které těhotné odjely do koncentračního tábora Osvětim. Edita Kelemenová se stala oporou Prisce Löwenbeinové, jedné z hrdinek knihy. A Priska v ní skutečně získala věrnou přítelkyni, jež byla jí a její dceři po boku i ve vlaku stojícím na nádraží v Horní Bříze. Autorem druhého děkovného dopisu s datem 11. února 1946 byl Jindřich Treitel, který měl ve zmíněném transportu svou ženu a dceru.
Během schůze představitelů obce konané dne 3. května 1946 byly přečteny a do zápisu zaznamenány další dva děkovné dopisy. Odesílatelkou nedatovaného záznamu byla Marta Valentová z Prostějova, která s velkou vděčností vzpomínala na události v Horní Bříze a jako poděkování přiložila i finanční obnos pro sociálně potřebné obyvatele obce. Pod posledním dopisem byly podepsány Dr. Hana Wienerová z Prahy a B. Fischmanová z Teplic, které si při odjezdu vlaku z nádraží předsevzaly, že pokud transport přežijí, vrátí se do Horní Břízy a obyvatelům osobně poděkují. Okolnosti je však přiměly poděkovat jen dopisem, do kterého však rovněž vložily finanční obnos určený na sociální účely.
Památník obětem transportu
Hrdinské činy místních jsou popsány také v dochované kronice obce Horní Břízy z let 1938–1950. Záznamy v knize zápisů ze schůzí místního národního úřadu však dokládají i význam, který odvážná činnost Hornobřízských pro transportované měla. Peněžní dary byly z rozhodnutí místního národního výboru přidány k částce určené na památník obětem transportu zahynulým během zastávky vlaku v Horní Bříze, který se nachází na zdejším hřbitově. Náklady na jeho realizaci činily 30 000 Kč a jeho autorem je sochař Josef Matějů z místní továrny. Byl odhalen v roce 1949.
Jitka Flanderková, Státní okresní archiv Plzeň-sever se sídlem v Plasích
Reference a odkazy
Prameny a literatura:
SOkA Plzeň-sever, fond Místní národní výbor Horní Bříza, ukn 2.
SOkA Plzeň-sever, fond Archiv obce Horní Bříza, kronika z let 1938–1950, nezpracovaná část.
BUKAČOVÁ, Irena. Transporty smrti v roce 1945, které procházely územím nynějšího okresu Plzeň-sever. Kralovice: Okresní muzeum Kralovice, 1980.
BUKAČOVÁ, Irena – FÁK, Jiří. Paměť krajiny V. Soupis drobných památek Dolnobělska a Hornobřízska. Muzeum a galerie severního Plzeňska v Mariánské Týnici, 2009.
HOLDENOVÁ, Wendy. Narodili se, aby přežili. Praha : Mladá fronta a.s., 2016.
O autorovi
Mgr. Jitka Flanderková působí jako archivářka ve Státním okresním archivu Plzeň-sever se sídlem v Plasích.
