Dva vzorníky krajek s uvedenou cenou za český loket (resp. za 9 českých loket) z roku 1843.
Vzorníky krajek byly objeveny při reinventarizaci archivního fondu Krajský úřad Loket ve spisech zabývajících se sociální situací a zdroji obživy obyvatel Krušných hor. Dosud nebyly popsány v literatuře.
Jedná se o tzv. vláčku – dlouhé pásy krajky sloužící k našití na lem textilie. Jeden vzorník je pro bílé krajky, druhý pro černé hedvábné.
Krajkářství bylo v minulosti v Krušnohoří významným zdrojem obživy. Jeho kořeny sahají do 16. století. Zásluhou Barbory Uttmannové z Annabergu v Sasku vznikaly první školy paličkování. Krajka byla nutnou součástí oděvu, pro její užití existovaly oděvní pořádky, které předepisovaly pravidla pro nošení krajek šlechtou i sedláky. Na české straně hor bylo hlavní oblastí výroby krajek území mezi Kraslicemi a Vejprty. Krajkářky a krajkáři nebyli sdruženi do cechů, na výrobě se tak mohla podílet celá rodina. Podíl dětské práce na výrobě krajek býval vyšší než u jiných činností domácké výroby. Po vyčerpání rudných zásob v krušnohorských dolech bývala výroba krajek často jediným zdrojem obživy. V polovině 19. století se krajkářstvím živily tisíce osob. Krajky se exportovaly do mnoha evropských zemí.
V roce 1809 byl vynalezen bobbinetový stroj na tovární výrobu krajek, a tak se domácká výroba náhle musela potýkat s levnější a produktivnější konkurencí. Přesto se domácí krajkářky učily nové vzory, aby mohly být se svými výrobky konkurenceschopné.
Hlavním organizátorem práce byl faktor, který zadal domácím dělnicím práci, dodal jim přízi a vzory, hotové výrobky jim proplatil a dál s nimi sám obchodoval.
O náročnosti domácké výroby krajek vypovídá, že podle etnografických výzkumů se metr obyčejné „vláčky“ paličkoval celý den, u složitějšího vzoru se za den vyrobilo ¾ lokte. Loket český, užívaný jako délková míra před zavedením metrické soustavy, měl 59,3 cm.
Krajkářství v regionu nezaniklo – na dávnou tradici navazuje Spolek Krušnohorská krajka http://www.krajka.eu/o-nas
Hmotné prameny nejsou v depozitářích našich archivů běžně k vidění, proto je každý takový „objev“ pro archiváře malou radostí.
Ludmila Novotná, Státní oblastní archiv v Plzni, 1. oddělení
Reference a odkazy
prameny a literatura:
SOA Plzeň, KÚ Loket, 2 | 2 | 9 | 1 || 4 | 7 – výroba krajek
ŠEVČÍKOVÁ, Zdenka. Počátky krajkářství v Krušnohoří. Dostupné z https://adoc.pub/poatky-krajkastvi-v-krunohoi.html
O autorovi
Mgr. Ludmila Novotná působí jako archivářka ve Státním oblastním archivu v Plzni, 1. oddělení, Plzeň (Sedláčkova ulice).