V dubnu 2023 uplynulo 80 let od ničivého náletu, který namísto Škodových závodů v Plzni omylem zasáhl nedaleké město Dobřany, včetně tamní psychiatrické nemocnice.
Škodovy závody v Plzni byly v protektorátním období součástí koncernu Reichswerke Hermann Göring a jako jedna z největších zbrojovek v Evropě tak představovaly klíčový provoz pro válečné potřeby nacistického Německa. Proto se již od počátku 40. let 20. století staly vojenským cílem britského Královského letectva (RAF), jemuž však k účinnějším náletům chyběly stroje s potřebným doletem. Situace se zlepšila právě na přelomu let 1942 a 1943 zařazením čtyřmotorových bombardérů Avro 683 Lancaster a Handley Page Halifax.
V noci ze 16. na 17. dubna 1943 podniklo britské Královské letectvo noční nálet na Škodovy závody v Plzni, který byl součástí několikaměsíční letecké bitvy o Porúří. Do operace s názvem Frothblower (česky „sfoukávač pěny“) nasadil vrchní velitel, maršál Arthur Harris, celkem 327 letounů. Pod velení RAF při náletu spadaly i perutě kanadských, novozélandských a australských vzdušných sil.
Jakmile se spojenecká letadla přiblížila k Plzni, začala čelit ze strany okupační obrany silné protiletadlové palbě a byla vystavena záři světlometů. To patrně zapříčinilo, že značkovací letouny navedly za nimi letící bombardéry k více na jih situovanému městu Dobřany, v letech 1939–1945 přejmenovanému na Wiesengrund. K němu totiž na jihozápadní straně přiléhá areál psychiatrické nemocnice a na jihu komplex budov jezdeckých kasáren, jejichž urbanismus z leteckého pohledu mohl evokovat tovární komplex. Letecký poplach byl v Plzni vyhlášen 17. dubna v 1.09 hodin a ukončen ve 3.08 hodin.
Během zničujícího náletu na Dobřany dopadlo více než 600 tun trhavin. Počet obětí se v dostupné literatuře liší, bývá zmiňováno 100 chovanců psychiatrické nemocnice, 60 německých vojáků dislokovaných v dobřanských kasárnách a 35 civilistů z řad obyvatel města. Zraněných byly stovky. Řadu dalších obětí na životech, zejména z řad chovanců psychiatrické nemocnice, si vyžádal převoz stovek zraněných pacientů, kteří často trpěli tuberkulózou a transport do léčeben v Kosmonosech a Bohnicích v nedostatečném oblečení nepřežili. Velké škody vznikly na zástavbě města. Z více než 700 domů mělo zůstat bombardováním nedotčeno jen dvě stě. K postiženým objektům náležela rovněž zvonice kostela sv. Mikuláše, která byla roku 1944 provizorně zastřešena jehlancovou střechou. Obnova trvala mnoho let, věž kostela byla dána do původní podoby až v roce 2001. Značné ztráty utrpěli i aktéři náletu, kteří po neúspěšné akci ze stavu odepsali 36 strojů, ve většině případů bohužel i s personálem. Jeden z letounů Lancaster, který byl protiletadlovou palbou nad Plzní zasažen, se patrně při pokusu o nouzové přistání ocitl v prostoru nad Dobřany, kde se nakonec zřítil do prostoru extravilánu jihovýchodně od města. Stal se prvním sestřeleným spojeneckým letadlem nad územím Čech, jeho sedmičlenná britsko-kanadská posádka zahynula.
Vlastní areál Škodových závodů zaznamenal jen minimální škody v podobě rozbitých výplní okenních otvorů následkem dopadajících úlomků střel protiletadlové obrany.
Zatímco Plzeň se tehdy nacházela na území protektorátu Čechy a Morava, Dobřany se již roku 1938 staly součástí Německa a v letech 1939–1945 ležely v Říšské župě Sudety (ve vládním obvodu Cheb a landrátu Stříbro). O to citlivěji patrně Německo ničivé následky náletu vnímalo a tragédii se rozhodlo plně využít k protispojenecké propagandě, a to i prostřednictvím zvláště pro tento účel vytvořeným filmem „Teroristické přepadení města Wiesengrund“.
V Dobřanech a přilehlém okolí se o víkendu 15. a 16. dubna 2023 konala řada akcí připomínajících 80. výročí nešťastných událostí. V sobotu uctili představitelé města a Klubu vojenské historie Posádkového velitelství v Dobřanech památku osádky bombardéru Avro Lancaster v Praze na Olšanských hřbitovech. Přímo v Dobřanech o náletu přednášel Mgr. Karel Foud. Následujícího dne proběhl pietní akt na náměstí T. G. Masaryka, ve zvonici kostela sv. Mikuláše byla zahájena tematická stálá výstava. Odtud se akce přesunula na kopec Hujáb, kde byla odhalena informační tabule v místech zřícení bombardéru Avro Lancaster, a to za finanční podpory města Dobřany, Klubu vojenské historie Posádkového velitelství v Dobřanech, obce Chlumčany a Mysliveckého spolku Obora Chlumčany. V místním Augmentačním skladu, kde byla výstava „Vojsko v Dobřanech“ rozšířena o tematicky související expozici, proběhlo promítání zmíněného propagandistického filmu. Žáci 2. stupně místní základní školy natáčeli v rámci soutěže „Reportéři na startu“, pořádané Českou televizí, reportáž o náletu na Dobřany.
Michal Rys, Státní okresní archiv Plzeň-jih se sídlem v Blovicích
Reference a odkazy
Státní okresní archiv Plzeň-jih se sídlem v Blovicích, fond Archiv města Dobřany, přírůstek č. 127/98, kar 1, původní sign. VII-0, VII-10, VII-11, VII-13.
Dějiny města Plzně 3: 1918–1990. Plzeň, 2018, s. 96.
FAIFR, Miloslav. 80 let od bombardování Dobřan (Wiesengrundu) a činnost KVH Posádkového Velitelství v Dobřanech. Dobřanské listy: Měsíčník pro Dobřany, Šlovice, Vodní Újezd a okolí, 2023, roč. XXI, č. 5, s. 14.
TÝŽ. Nálet na Dobřany (duben 1943–2023). Dobřanské listy: Měsíčník pro Dobřany, Šlovice, Vodní Újezd a okolí, 2023, roč. XXI, č. 3, s. 19.
Letecký útok na Plzeň 17. dubna 1943 [online]. Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2023 [cit. 2023-12-27]. Dostupné z <https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Leteck%C3%BD_%C3%BAtok_na_Plze%C5%88_17._dubna_1943&oldid=23437882>.
Nálet na Dobřany v noci z 16. na 17. dubna 1943 [online]. Klub vojenské historie posádkového velitelství v Dobřanech, c2023 [cit. 2023-12-27]. Dostupné z <https://kvhdobrany.cz/index.php/trocha-historie/7-nalet-na-dobrany-v-noci-z-16-na-17-dubna-1943>.
O autorovi
Mgr. Michal Rys působí jako archivář ve Státním okresním archivu Plzeň-jih se sídlem v Blovicích.
