Zajímavosti

Bedřich Moser (1821–1864), novinář a spisovatel

Mezi populární novináře 19. století patřil Bedřich Moser, jenž proslul rovněž coby humorista, satirik, spisovatel, redaktor a vydavatel.

Bedřich Moser se narodil 5. března 1821 v Mítově jako syn Wolfganga Mosera a Anny, rozené Fialové. Otec pocházel z německého rodu, zdroj obživy nalezl v Hořehledech a později v Mítově v nářaďových hamrech, v nichž se vyrábělo hospodářské náčiní, především pluhy, sekery, lopaty, motyky či pily.

Největší popularity dosáhl Bedřich Moser v roce 1849, kdy vydával ilustrovaný humoristicko-satirický list zvaný Brejle, který se brzy začal těšit oblibě čtenářů, ovšem zanedlouho byl úředně zastaven. Moser se následně snažil získat další povolení k vydávání, tyto pokusy ale rovněž skončily zamítnutím. Z důvodu tiskového přečinu se dočkal i zatčení, trest mu však byl nakonec prominut. Zde je potřeba dodat, že v tehdejších časech přísného dohledu nad tiskem nešlo o výjimečnou věc. Stačí připomenout mnohé problémy, jimž musel čelit slavný novinář Karel Havlíček Borovský, narozený stejně jako Moser v roce 1821.

Kromě českých novin získal Bedřich Moser zkušenosti také s německým tiskem. Do něj dopisoval a později v Liberci působil v místním listu Reichenberger Zeitung. Byl rovněž autorem románu Slepá paní, který se sice roku 1854 dočkal nelichotivé recenze, ovšem u čtenářů si vysloužil kladné přijetí, neboť Moserovo jméno si tehdy stále drželo dobrý zvuk z doby vydávání časopisu Brejle.

Dne 25. listopadu 1856 vstoupil Bedřich Moser do manželství s Annou Faměrovou. Svatební obřad se odehrál v kostele svatého Jindřicha v Praze na Novém Městě. V roce 1861 obnovil list Brejle, jenž byl však později opět zastaven. Roku 1863 začal vydávat humoristický časopis Šotek. Tím si zadělal na další problémy, jelikož ve třetím čísle z 1. května 1863 byl uveřejněn článek s názvem Divadlo, který měl údajně uvést v posměch zemský sněm a říšskou radu, ačkoliv se o nich konkrétně vůbec nezmiňoval. Společně s Moserem stanul před soudem také majitel tiskárny Karel Seyfried.

Závěrečné líčení se uskutečnilo 28. května 1863. Moser prohlásil, že je nemocný a užívá morfinové kapky, které u něho vyvolávají ospalost. Dále uvedl, že text sepisoval narychlo 30. dubna v pět hodin ráno, neboť chyběl článek do připravovaného čísla časopisu, načež v šest hodin dorazil hoch vyslaný z tiskárny, jemuž rukopis odevzdal, aniž by si ho po sobě přečetl. Argumentoval v tom smyslu, že se jen snažil zaplnit prázdné místo a obsah článku je fiktivní. Na dotaz, jakou reakci chtěl u čtenářů vzbudit, odvětil: „Obveselení je účel mého listu, že právě to byl špatný vtip, to není nic tak divného, kdyby pro špatné vtipy měli být všichni lidé trestáni, toť by nestačily zdejší káznice.“

K vynesení rozsudku došlo 29. května 1863. Bedřich Moser byl shledán vinným z přečinu proti bezpečnosti cti a odsouzen k vězení v délce šesti týdnů, zostřenému navíc půstem každý pátek, a zároveň měl zaplatit náklady soudního řízení. Karel Seyfried byl naopak zproštěn jak ve věci přečinu proti bezpečnosti cti, tak i přestupku zanedbání potřebné pečlivosti, uznán nevinným a nemusel hradit ani náklady řízení. Moser s rozsudkem nesouhlasil, ale jeho odvolání bylo v září 1863 zamítnuto.

Do výkonu trestu přesto nenastoupil. Protože jako důvod uvedl nemoc, bylo mu nařízeno, aby za sebe našel jiného odpovědného redaktora. Stal se jím Václav Antonín Crha, zatímco Moser byl poté uváděn coby vydavatel a nakladatel. Na konci roku 1863 vyšlo oznámení o vzniku dalšího humoristického časopisu nazvaného Politické brejle. První číslo spatřilo světlo světa 8. ledna 1864 a redaktorem byl opět Václav Crha.

Se zdravotními potížemi sváděl Bedřich Moser dlouhodobý boj. Skonal v Praze 21. února 1864 ve věku nedožitých 43 let a k poslednímu odpočinku byl uložen 23. února na Olšanských hřbitovech.

Lenka Špačková, Státní oblastní archiv v Plzni, 3. oddělení

Reference a odkazy

Seznam pramenů a literatury:

Archiv hlavního města Prahy, fond Sbírka matrik, Praha II – Nové Město, kostel sv. Jindřicha, sign. JCH O13, fol. 180.

Archiv hlavního města Prahy, fond Sbírka matrik, Praha II – Nové Město, kostel sv. Vojtěcha, sign. VO Z9, fol. 196.

[Bedřich Moser]. Humoristické listy, 1890, roč. 32, č. 22 (30. 5.), s. [1].

Bedřich Moser. Národní listy, 1864, roč. 4, č. 51 (23. 2.), s. [1].

KOŽELUH, Josef. Mítov : 1349–1999. Nové Mitrovice, 1999, s. 11–14.

Odsouzený redaktor. Moravská orlice, 1863, roč. 1, č. 172 (4. 10.), s. [3].

Pohřeb zemřelého spisovatele a redaktora B. Mosra. Národní listy, 1864, roč. 4, č. 52 (24. 2.), s. [3].

ROUBÍK, František. Časopisectvo v Čechách v letech 1848–1862. Praha, 1930, s. 29–30, 123.

Státní oblastní archiv v Plzni, fond Sbírka matrik západních Čech, sign. Nové Mitrovice 06, s. 37–38.

Tiskový proces „Šotka“. Národní listy, 1863, roč. 3, č. 124 (29. 5.), s. [2]–[3].

Tiskový proces „Šotka“. Národní listy, 1863, roč. 3, č. 125 (30. 5.), s. [3].

O autorovi

Mgr. Lenka Špačková působí jako archivářka ve Státním oblastním archivu v Plzni, 3. oddělení, pracoviště Klášter u Nepomuka.

Další zajímavosti

Přejít nahoru