Soubor tabulek, grafů a map, které přinášejí v retrospektivní rovině souhrnné a detailní údaje pro širší region Karlovarska.
Mezi obsahově významné a zajímavé archiválie archivního fondu Městský národní výbor (dále jen MěstNV) Karlovy Vary nepochybně náležejí územně plánovací podklady, které ve spolupráci s MěstNV Karlovy Vary vypracovalo Urbanistické středisko města Karlovy Vary.
Tato organizace, která vyvíjela činnost od roku 1965 do počátku 90. let 20. století (původně jako Útvar hlavního architekta města Karlových Varů) byla specializovaným zařízením MěstNV, zpracovávala urbanistická, technickoekonomická a územně technická řešení rozvoje a územní plány západočeských lázeňských míst Františkovy Lázně, Jáchymov, Karlovy Vary a Mariánské Lázně a oblasti středního Krušnohoří v okrese Karlovy Vary.
Lázeňské město v tabulkách a grafech
Prezentovanou archiválii představuje tak zvaná banka dat – soubor tabulek, grafů a map, které přinášejí v retrospektivní rovině souhrnné a detailní údaje nejen pro město Karlovy Vary, ale i širší region Karlovarska, případně i Sokolovska a Chebska. V bance dat lze zjistit vývoj čistoty a typ znečištění vodních toků mezi lety 1970–1982 na území současného Karlovarského kraje, průměrné měsíční a roční teploty vzduchu a množství srážek v Karlových Varech za období let 1960–1985, demografické ukazatele (hustota obyvatelstva, migrace, vývoj věkové struktury a národnostního složení atd.) zejména pro město a okres Karlovy Vary od roku 1945, přehled typů karlovarských škol od roku 1945 či sítě tamních obchodů a provozoven v letech 1970–1984.
Karlovy Vary jako přední lázeňské město v České republice se vyznačuje řadou specifik. Vývoj lůžkového fondu podle ulic a objektů a lůžkové kapacity je možné sledovat v letech 1926–1985. Pokud se podíváme na vývoj zahraniční návštěvnosti podle jednotlivých států v období let 1967–1984, zjistíme, že do Karlových Varů se jezdili léčit občané zejména ze socialistických zemí. Největší procentuální nárůst zaznamenala Kuba (např. 12 hostů v roce 1967, o 17 let později šlo o 431 hostů), Jugoslávie a Maďarsko. U kapitalistických zemí byl zaznamenán vesměs úbytek lázeňských hostů – nejvíce u Belgie, Nizozemí a Velké Británie. Naopak do Karlových Varů přijíždělo více lidí ze Španělska, Řecka a skandinávských zemí. Z mimoevropských států narůstal počet hostů z Libye, Sýrie, Libanonu, Iráku, Kuvajtu a Austrálie.
Pramen pro poválečné dějiny regionu
Karlovy Vary a jeho okolí reprezentuje potravinářský průmysl (konkrétně podnik Jan Becher) a těžbu kaolinu. Neméně důležitou součástí banky dat je i silniční a železniční doprava a vodní hospodářství (zásobování vodou, vodovodní a kanalizační síť a výroba vody pro Karlovy Vary). Jistě upoutá i přehled vodních děl podle stavu z roku 1930 na území okresu Karlovy Vary a přehled pracovních příležitostí (zaměstnavatelů) v Karlových Varech s uvedením adresy a počtu pracovníků. Prostor zde dostávají také opěrné zdi a jejich technický stav ve vnitřním lázeňském území i mimo něj nebo naměřené hodnoty čistoty ovzduší v částech Karlových Varů v letech 1968–1985, které klasifikovaly většinu oblastí města jako „kriticky znečištěné“.
Badatel, který studuje poválečné dějiny města a okresu Karlovy Vary, by jistě neměl ve svém hledáčku opominout tento důležitý pramen, jehož obsah je dodnes aktuální. Banka dat je uložena v archivním fondu Městský národní výbor Karlovy Vary (karton č. 558, inv. č. 1312) a vznikla v letech 1984–1988. Ve svázané a v nesvázané podobě čítá celkem 388 zčásti kolorovaných listů, jež mají rozměry 42 x 30 cm.
Pavel Andrš, Státní okresní archiv Karlovy Vary
Reference a odkazy
Prameny a literatura:
Státní okresní archiv Karlovy Vary, fond Městský národní výbor Karlovy Vary, kar 558, inv. č. 1312.
MUNDIL, Richard. Dvacet let Urbanistického střediska města Karlovy Vary – dvacet let práce pro západočeská lázeňská místa. Lázeňský časopis, 1985, č. 4, s. 8–9.
O autorovi
Mgr. Pavel Andrš působí jako archivář ve Státním okresním archivu Karlovy Vary.
