Události a výročí

Bombardování Dobřan v noci ze 16. na 17. dubna 1943

V dubnu 2023 uplynulo 80 let od ničivého náletu, který namísto Škodových závodů v Plzni omylem zasáhl nedaleké město Dobřany, včetně tamní psychiatrické nemocnice. Škodovy závody v Plzni byly v protektorátním období součástí koncernu Reichswerke Hermann Göring a jako jedna z největších zbrojovek v Evropě tak představovaly klíčový provoz pro válečné potřeby nacistického Německa. Proto se již od počátku 40. let 20. století staly […]

Nejstarší karlovarské noviny vznikly v roce 1840

Dne 24. května 1840 vyšly první nejstarší německojazyčné karlovarské noviny s názvem „Allgemeines Auskunfts- und Anzeigeblatt von Karlsbad und seinen Umgebungen“, které vydalo nakladatelství a zároveň tiskárna a redakce Bratrů Franiecků v Karlových Varech a Lokti. Noviny měly být zaměřeny nejen na podávání inzerce, ale také na články o přírodě, lokalitách a sociálních podmínkách lázeňských měst Karlovy Vary,

Škody způsobené leteckým bombardováním Karlových Varů za druhé světové války

Druhá světová válka se nevyhnula ani proslulým lázním Karlovy Vary. Nebojovaly tu sice pozemní armády, zato v září 1944 a v únoru a dubnu 1945 bylo město silně zasaženo leteckým bombardováním, zvláště 17. a 19. dubna 1945. Nejvíce škod bylo zaznamenáno na budovách v centru Karlových Varů (hlavní pošta, tržnice a bytové domy na Čertově ostrově) a na předměstích

Otevření školní budovy v Třemošné

Před 130 lety, dne 18. září 1894, proběhl první vyučovací den v nové školní budově v Třemošné. Historie školního vyučování v Třemošné sahá do první poloviny 19. století. Již v roce 1827 je zde doložena škola. První budova třemošenské školy stála v místě dnešního bezbariérového domu Exodus. Ve druhé polovině 19. století však přestala místní škola v souvislosti s rozvojem průmyslu v obci a s přílivem nového obyvatelstva

90 let od odhalení pomníku Jindřicha Šimona Baara na Výhledech

U silnice spojující Domažlice s hraničním přechodem Lísková, několik kilometrů za městečkem Klenčí pod Čerchovem, stojí na místě zvaném Výhledy památkově chráněný pomník významného spisovatele Chodska, klenečského rodáka Jindřich Šimona Baara, který se ve své tvorbě zabýval kněžskou a vesnickou tematikou spojenou zejména s historií Chodska a jeho folklórem. Brzy po Baarově smrti (zemřel 24. října 1925) se našlo

Škodovy závody v Plzni akciovou společností

V 80. a 90. letech 19. století probíhaly ve Škodových závodech mohutné investiční akce a změny ve výrobním programu. Nová ocelárna, otevřená v roce 1886, vyráběla kvalitní ocel a vytvořila předpoklad k záměru rozšířit podnik o zbrojovku. O tři roky později se začala výroba přesouvat mimo dosavadní areál strojírny na nové pozemky v katastru Skvrňany a v následujícím desetiletí sem byla přesunuta

Ochranná známka Škoda

Jedna z nejproslulejších českých ochranných známek vznikla až 64 let po založení plzeňského podniku Škoda. Do té doby firma na svých výrobcích užívala kombinaci iniciál jména zakladatele firmy Emila Škody, například ES v kruhu. Po roce 1900 se objevuje označení SW (SKODAWERKE), pro zbrojní výrobu pak SWF (SKODA Waffenfabrik). V prvních letech po vzniku Československa nesly výrobky logo ŠZ (Škodovy

Herečka Claudia Cardinale a problémy národního podniku Karlovarský porcelán v letech 1964–1965

V červenci 1964 přijela na filmový festival do Karlových Varů herečka Claudia Cardinale. Při této příležitosti navštívila také národní podnik Karlovarský porcelán. Fotografům zapózovala u vystavené kávové soupravy tvaru Claudia a barvou na porcelán se podepsala na jeden talíř. Byla obdarována kyticí a plyšovým medvědem. Představitelé podniku herečce slíbili, že servis nesoucí její jméno dostane darem,

12. září roku 1938 v Tachově

Demonstrace v Tachově dne 12. září 1938 byla spojena s výstřely, zraněnými a mrtvými. V reakci na projev Adolfa Hitlera, který přednesl 12. září 1938 v Norimberku, proběhly v příhraničí Československa všeobecné lidové nepokoje. Jednalo se o území tzv. Sudet, kde po staletí žilo německé obyvatelstvo, které místy tvořilo takřka stoprocentní většinu. Mezi místa s

Vznik a odhalení pomníku sousoší „Havířů“ ve Vranově-Břasích

Světově ojedinělý pomník stál na okraji obce Vranov v letech 1933–1941. Ideovým i vlastním autorem pomníku byl Emanuel Famíra (1900–1970), v té době sólista baletu Národního divadla v Praze, který se ve volném čase věnoval i sochařství a malířství. Jeho manželka Marie, rozená Vopálková, pocházela z Vranova, kam Famírovi v té době pravidelně jezdili na

Přejít nahoru