Pozoruhodné archiválie

Propagační fotografie odstředivky na mléko Škoda Libella

Odstředivku na mléko značky Libella začala vyvíjet plzeňská Škodovka v rámci mírového výrobního programu po roce 1918. Prvotřídní výrobek záhy ovládl nejen domácí trh, ale s úspěchem se prodával ve Francii, Německu i Kanadě. Po první světové válce musely Škodovy závody jako největší zbrojovka bývalé habsburské monarchie hledat nový výrobní program. Vedle výroby parních lokomotiv, elektrotechniky, leteckých […]

Hlavní účetní kniha města Chebu z let 1396–1419

Chebská hlavní účetní kniha dokládá ekonomický vývoj a činnost městské správy v době vlády Lucemburků. Hlavní účetní kniha podává přehled vyúčtování městských příjmů jako zemská berně, městská berně a spotřební daně tzv. ungeltu, a zároveň také výdajů pro stavební a zástavní úřad. Tyto údaje do ní zapisovali správci jednotlivých městských příjmů a výdajů při výročním

Pamětní kniha Farního úřadu Bohuslav z let 1620–1937

Kronika původem středověké a dnes již zaniklé farnosti Bohuslav podává doklad o životě lidí v odlehlé oblasti Tachovska během tří století. Mezi zajímavé archiválie uložené ve Státním okresním archivu Tachov patří pamětní kniha Farního úřadu Bohuslav, která zachycuje období od roku 1620 do roku 1937. Farní úřad, resp. farnost, Bohuslav se řadí k nejpozoruhodnějším a

Návštěvní kniha Škodových závodů z let 1919–1938

Návštěvní kniha obsahuje bohatě ilustrované záznamy o významných návštěvách v plzeňských Škodových závodech v meziválečném období. K zaznamenání významných návštěv byla zavedena ve Škodových závodech v Plzni honosná kniha, zhotovená zřejmě již v období před rokem 1918, ale svému účelu začala sloužit až v roce 1919. Poslední návštěva se do ní podepsala 16. června 1938.

Soupisy válečných škod na budovách velkostatku Medzilaborce Karla Škody z let 1915–1924

Soupis válečných škod, které způsobila ruská vojska a místní obyvatelé na loveckých zámečcích Karla Škody v okolí Medzilaborců na počátku první světové války. Karel Škoda (1878–1929), syn zakladatele plzeňské strojírny a od roku 1909 generální ředitel Škodových závodů, začal před vypuknutím první světové války skupovat větší i menší statky na mnoha místech Rakouska-Uherska: v Čechách,

Soubor map dvorů velkostatku Lužany z roku 1793 a jejich tvůrce

Pozoruhodný soubor map s vedutami zachycujícími mimo jiné zámek Lužany před historizující přestavbou Josefa Hlávky. Lužany na jižním Plzeňsku jsou širší veřejnosti známy zejména jako sídlo architekta, stavebního podnikatele, politika a mecenáše Josefa Hlávky (1831–1908), rodáka z nedalekých Přeštic. Ten byl nejen dobrým hospodářem, ale též původcem současné podoby lužanského zámku. Související archivní fond Velkostatek

Legitimace s jízdním řádem pro cyklisty v Plzni z roku 1894

V osobním fondu Waltera Trappena je uložena jeho úřední legitimace a „Jízdní řád pro velocipedisty v obvodu královského města Plzně“ vydaná v roce 1894 Purkmistrovským úřadem královského města Plzně. Osudy držitele této legitimace nejsou nezajímavé, neboť Walter Trappen byl v letech 1900–1904 generálním ředitelem Škodových závodů. Narodil se 26. května 1857 ve Wetter/Ruhr ve Vestfálsku.

Listina německého krále Oty III. – nejstarší dochovaná pergamenová listina na území České republiky

Nejstarší dochovaná pergamenová listina v České republice je uložena ve Státním okresním archivu Rokycany. Na jaře 994 vpadl německý král Ota s vojskem do Itálie, aby na papežský stolec dosadil svého bratrance Řehoře. To se mu krátkodobě podařilo. Přitom mu pomáhal hrabě Rambald II. z rodu Collalto, jemuž Ota III. za jeho věrné služby v

Rabská privilegia

Rabským se dostalo potvrzení zásadních privilegií od samotné císařovny Marie Terezie. Jedná s o pergamenovou listinu datovanou dne 10. října 1761 ve Vídni. Listina je v pevných světlých deskách orámovaných ornamenty uprostřed se znakem habsburské dynastie. Na zlaté šňůře je k listině přivěšena pečeť v dřevěném pouzdře. Pečeť není dochována v bezchybném stavu. Rozměr pevných

Nejstarší městská manětínská kniha

Nejstarší archiválií uloženou ve Státním okresním archivu Plzeň-sever je nejstarší městská kniha manětínská, která je jedinečným zdrojem informací ze života středověkého městečka, ale i širšího okolí. Městské knihy nejsou kronikami. Vyskytuje se v nich minimum dějových prvků, jsou však bohatým zdrojem poznatků pro správní, hospodářské, náboženské, národnostní i politické dějiny. Dochovaly se u mnoha někdejších

Přejít nahoru