Když v roce 1919 vznikla v Rybářích česká menšinová škola, dožadovali se rodiče dětí, aby se jejich děti mohly vzdělávat také na střední škole. Na splnění tohoto přání si však museli několik let počkat. V roce 1923 byl v Karlových Varech zřízen prozatímní přípravný středoškolský kurs, který vedl učitel František Věšín a po něm J. Malý. Mezitím byla v Rybářích postavena […]
Po vzniku Československa bylo třeba do státních úřadů v pohraničí dosadit české úředníky, protože zdejší obyvatelstvo bylo považováno za nespolehlivé, o čemž svědčil též pokus o odtržení pohraničních území. Také železniční doprava a pošta byly považovány za natolik důležitá odvětví, že do nich byli povoláváni čeští zaměstnanci. Pro děti těchto lidí bylo nutné zajistit českou školu,
Dne 24. května 1840 vyšly první nejstarší německojazyčné karlovarské noviny s názvem „Allgemeines Auskunfts- und Anzeigeblatt von Karlsbad und seinen Umgebungen“, které vydalo nakladatelství a zároveň tiskárna a redakce Bratrů Franiecků v Karlových Varech a Lokti. Noviny měly být zaměřeny nejen na podávání inzerce, ale také na články o přírodě, lokalitách a sociálních podmínkách lázeňských měst Karlovy Vary,
Druhá světová válka se nevyhnula ani proslulým lázním Karlovy Vary. Nebojovaly tu sice pozemní armády, zato v září 1944 a v únoru a dubnu 1945 bylo město silně zasaženo leteckým bombardováním, zvláště 17. a 19. dubna 1945. Nejvíce škod bylo zaznamenáno na budovách v centru Karlových Varů (hlavní pošta, tržnice a bytové domy na Čertově ostrově) a na předměstích
Vystoupení tanečníka Masami Kuni v Karlových Varech v roce 1944 pod taktovkou Říšského úřadu propagandy Nejenom středověké archiválie, ale i moderní materiál může poskytnout zajímavé informace. Např. při pořádání fondu Archiv města Karlovy Vary byl v materiálu z doby okupace nalezen spis, v jehož příloze byly uloženy v obálce fotografie jakéhosi japonského tanečníka, které, jak vysvitne z dalšího textu, by zde vlastně vůbec
První díl pamětní knihy města Rybáře zachycuje jeho historický vývoj v letech 1290 až 1927. Obec Rybáře (německy Fischern) vznikla oddělením od obce Sedlec na základě zákona č. 33/1866 zemského zákoníku. Její správu vykonával obecní úřad. V roce 1875 byla obec Rybáře povýšena na městys či také městečko. K zániku obce došlo v roce 1939 v souvislosti se sloučením s městem
Soubor tabulek, grafů a map, které přinášejí v retrospektivní rovině souhrnné a detailní údaje pro širší region Karlovarska. Mezi obsahově významné a zajímavé archiválie archivního fondu Městský národní výbor (dále jen MěstNV) Karlovy Vary nepochybně náležejí územně plánovací podklady, které ve spolupráci s MěstNV Karlovy Vary vypracovalo Urbanistické středisko města Karlovy Vary. Tato organizace, která vyvíjela
Rodina Knollů patřila po staletí v Karlových Varech k nejpřednějším rodinám a její členové vynikli v různých oblastech života. V tomto příspěvku bych chtěl vzpomenout dva z nich – Johanna Petera Knolla a jeho syna Friedricha Knolla. Johann Peter Knoll, jenž se narodil 2. srpna 1797, se stal zámožným obchodníkem, kterému patřil dům Kávovník v Mlýnské (dnes Lázeňské) ulici. Prvního srpna 1835
Josef Pilz, nejdecký pedagog, kronikář a archivář, se narodil 3. prosince 1870 v Chomutově. Syn Josefa Pilze, soustružnického mistra, a Marie, rozené Mannové, absolvoval učitelský ústav v Chomutově (1889) a učil na školách v okresech Teplice-Šanov a Jáchymov – posledně na Obecné škole Abertamy (1892–1895) a Měšťanské škole Pernink (1896–1900). Dne 1. března 1900 se stal odborným učitelem na nejdecké
Josef Hofmann, jenž náleží k významným osobnostem nejen Karlových Varů, ale i Karlovarského kraje, se narodil 20. března 1858 v Karlových Varech. Pocházel z měšťanské rodiny Theobalda Hoffmanna a Aloisie Františky, rozené Thomové. Otec byl významným městským účetním a matka pocházela ze staré řemeslnické rodiny. Hofmann studoval na loketské reálné škole. Pedagogické vzdělání získal v 70. letech 19. století na učitelském ústavu
