Významný křečovský rodák Václav Bláha je považován díky svým skladatelským úspěchům za nekorunovaného „krále české lidovky“. Václav Bláha se narodil 4. května 1901 v Křečově v domě čp. 12. Bláhovi rodiče pracovali na malém hospodářství a provozovali hostinec. Jakmile se u Václava projevily hudební sklony, začal se učit na housle a křídlovku u kapelníka Josefa Hospra v […]
K prvním známým historiografům v Manětíně bezesporu patřil zakladatel kroniky Kůru literátského P. Václav Aleš Plešner, někdy označovaný „manětínský Babín“. P. Václav Aleš Plešner do Manětína přišel roku 1689 ze Staré Boleslavi, kde jako kaplan působil u zázračné Matky Boží. Bylo mu 35 let. Povšiml si ho tam manětínský hrabě Karel Maxmilián Lažanský a přesun do
Středoškolský učitel Julius Koráb se později stal školním inspektorem, věnoval se i publikační činnosti a měl rovněž zájem o zpěv a chrámovou hudbu. Julius Koráb se narodil 16. února 1844 v Ústí nad Orlicí coby syn mlynáře Josefa Korába, příslušníka proslulého mlynářského rodu Korábů, a jeho ženy Barbory, dcery mlynáře Jana Poneše. Navštěvoval gymnázium v Litomyšli a
K významným osobnostem západočeského archivnictví patřila Květoslava Haubertová, dlouholetá vedoucí bývalé pobočky státního oblastního archivu ve Žluticích. Květoslava Haubertová, rozená Horáková, se narodila 13. ledna 1934 v Berehovu na Ukrajině. V roce 1939 se rodina přesunula do Brna. Květoslava zde vystudovala nejprve gymnázium a poté archivnictví na tehdejší Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně.Svou archivní praxi započala
Významnou roli nejen v oblasti archivnictví sehrál Vladimír Vlasák, emeritní ředitel Státního okresního archivu Sokolov se sídlem v Jindřichovicích. Vladimír Vlasák se narodil 23. května 1948 v Českém Brodě. Absolvoval základní školu v Úvalech a Střední odborně vzdělávací školu v Českém Brodě. Zájem o historii, který jej provázel od dětství, naplnil studiem archivnictví na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze,
Rodina Knollů patřila po staletí v Karlových Varech k nejpřednějším rodinám a její členové vynikli v různých oblastech života. V tomto příspěvku bych chtěl vzpomenout dva z nich – Johanna Petera Knolla a jeho syna Friedricha Knolla. Johann Peter Knoll, jenž se narodil 2. srpna 1797, se stal zámožným obchodníkem, kterému patřil dům Kávovník v Mlýnské (dnes Lázeňské) ulici. Prvního srpna 1835
Josef Pilz, nejdecký pedagog, kronikář a archivář, se narodil 3. prosince 1870 v Chomutově. Syn Josefa Pilze, soustružnického mistra, a Marie, rozené Mannové, absolvoval učitelský ústav v Chomutově (1889) a učil na školách v okresech Teplice-Šanov a Jáchymov – posledně na Obecné škole Abertamy (1892–1895) a Měšťanské škole Pernink (1896–1900). Dne 1. března 1900 se stal odborným učitelem na nejdecké
Josef Hofmann, jenž náleží k významným osobnostem nejen Karlových Varů, ale i Karlovarského kraje, se narodil 20. března 1858 v Karlových Varech. Pocházel z měšťanské rodiny Theobalda Hoffmanna a Aloisie Františky, rozené Thomové. Otec byl významným městským účetním a matka pocházela ze staré řemeslnické rodiny. Hofmann studoval na loketské reálné škole. Pedagogické vzdělání získal v 70. letech 19. století na učitelském ústavu
Dosud nejdéle sloužícím ředitelem blovického okresního archivu a zároveň prvním po územně-správní reformě z roku 1960 byl JUDr. Václav Skala. Narodil se 22. května 1927 v Měrčíně, odkud pocházel jeho otec Vavřinec (1902–1971), jehož předkové sem přišli ze Srb. Příjmení Skala bylo tehdy v obou obcích poměrně časté. Při sčítání lidu roku 1921 bylo v Měrčíně toto příjmení zachyceno
K výrazným učitelským osobnostem jižního Plzeňska náležel Jan Radl. Narodil se dne 20. května 1900 v Plzni. Jeho rodiče, František Radl, zřízenec státních drah původem ze Štěnovic, a Marie, rozená Pausarová, tehdy bydleli v Čelakovského ulici na Jižním předměstí. Školní docházku absolvoval v Plzni. Nejprve v letech 1906–1911 navštěvoval obecnou školu pro jižní obvod, následně docházel v letech 1911–1916 do reálného
