První díl pamětní knihy města Rybáře zachycuje jeho historický vývoj v letech 1290 až 1927. Obec Rybáře (německy Fischern) vznikla oddělením od obce Sedlec na základě zákona č. 33/1866 zemského zákoníku. Její správu vykonával obecní úřad. V roce 1875 byla obec Rybáře povýšena na městys či také městečko. K zániku obce došlo v roce 1939 v souvislosti se sloučením s městem […]
Soubor tabulek, grafů a map, které přinášejí v retrospektivní rovině souhrnné a detailní údaje pro širší region Karlovarska. Mezi obsahově významné a zajímavé archiválie archivního fondu Městský národní výbor (dále jen MěstNV) Karlovy Vary nepochybně náležejí územně plánovací podklady, které ve spolupráci s MěstNV Karlovy Vary vypracovalo Urbanistické středisko města Karlovy Vary. Tato organizace, která vyvíjela
Zprávy o důležitých a pamětihodných událostech určené pro informaci a poučení budoucím generacím zachycují obecní a městské kroniky, které jsou po uplynutí skartační lhůty předávány z obcí do péče státním archivům. Jednou z nich je velmi zajímavá z poloviny popsaná pamětní kniha z let 1836–1935, nacházející se v archivním fondu Archiv města Klenčí pod Čerchovem uloženém ve Státním okresním archivu
Polohopisný plán města Horšovský Týn z roku 1898 zachycující i železnici vybudovanou v roce 1899 Plán, jehož autorem je Franz Mach (1852–1934), zachycuje město Horšovský Týn v roce 1898 (s níže popsanou výjimkou). Skládá se ze 4 listů, které byly po vyhotovení slepeny, avšak pouze pravý dolní list zachycuje železniční trať. Trať Staňkov – Horšovský Týn –
Projektová dokumentace ke stavbě úředního domu v Domažlicích ve třech různých variantách z let 1925, 1927 a 1929. Úřední dům, nazývaný též budova centrálních státních úřadů, měl pod jednu střechu seskupit celou řadu státních úřadů nacházejících se v Domažlicích. Do rozlehlého objektu tak měly být z nevyhovujících prostor Chodského hradu přeneseny okresní úřad a okresní soud, dále
Náhled do života venkovské šlechty v časech republiky a protektorátu Zámek a panství Oselce se od roku 1832 až do konfiskace v roce 1945 nacházely ve vlastnictví hraběcího, původem porýnského ministeriálního rodu Boos-Waldecků, který se v českých zemích objevuje již kolem roku 1700, ale teprve v první polovině 19. století zde zakotvil trvaleji. Oselce byly jeho hlavním sídlem. K nim držel
Neúspěšný podnik úspěšného cukrovarnického experta Huga Jelínka a jeho pozůstatky v DEPU 2015 Od 60. let 19. století pěstování cukrové řepy zaručovalo stálé a vysoké výnosy. Tato plodina však má vysoké nároky na kvalitu půdy, a ne všude se jí daří. V Plzni působil Hugo Jelínek, uznávaný cukrovarnický odborník, který stál u počátku cukrovarnického oboru ve Škodově
Kresby porcelánových dekorů Maxe Klöcknera pro národní podnik Starorolský porcelán z let 1957–1958 V období po roce 1945 se výroba porcelánu v severozápadních Čechách musela vypořádat s řadou problémů. Po znárodnění německých průmyslových podniků a postupném odsunu německého obyvatelstva trpělo odvětví nedostatkem odborných zaměstnanců, nekoncepčním centrálním vedením a častými reorganizacemi. Existence národního podniku Starorolský porcelán v letech 1950–1958 byla jen
Odstředivku na mléko značky Libella začala vyvíjet plzeňská Škodovka v rámci mírového výrobního programu po roce 1918. Prvotřídní výrobek záhy ovládl nejen domácí trh, ale s úspěchem se prodával ve Francii, Německu i Kanadě. Po první světové válce musely Škodovy závody jako největší zbrojovka bývalé habsburské monarchie hledat nový výrobní program. Vedle výroby parních lokomotiv, elektrotechniky, leteckých
Knihkupec a vlastivědný pracovník ve Kdyni se stal ve svých téměř šedesáti letech okresním archivářem a začal budovat domažlický okresní archiv. Matěj Šlais se narodil 23. května 1896 v Hluboké u Kdyně, mládí prožil s rodiči v Dobříkově na malé zemědělské usedlosti. Obecnou školu vychodil v Hluboké, měšťanskou školu ve Kdyni. V květnu 1912 se stal praktikantem v knihkupeckém závodu F.
