V prosinci 2023 jsme oslavili 125 let trvání Tepelské nebo též Lázeňské dráhy, uvedené do provozu na konci roku 1898. Přímá spojnice velkých západočeských lázeňských center, tedy Mariánských Lázní a Karlových Varů, byla plánována od okamžiku, kdy do obou měst dorazila železnice (1872 a 1870). Propojení po dráze sice existovalo, ale zajížďkou přes Cheb, kde se stýkala […]
V letech 1897–1898 byla postupně zprovozněna železniční trať Rakovník – Bečov nad Teplou (č. 161). Vedle strategických potřeb státu měly na jejím vybudování zájem hlavně podnikatelé z obcí a panství, kterým se z nejrůznějších důvodů (často kvůli nepříznivému terénu) výstavba železnic dosud vyhýbala. Výhodou bylo také další spojení středních Čech s „lázeňským trojúhelníkem“, kde se tou dobou dokončovala dráha
Vznik radnické lokálky, oslavující v roce 2023 dvojí kulatiny (160 let na prvním a 130 let na druhém úseku) je spojen se dvěma faktory – nerostným bohatstvím na Radnicku (uhlí, železo a vitriolový kamenec) a s výstavbou České západní dráhy (zprovozněna 1862), která díky různým čachrům obec Radnice s místním nerostným bohatstvím míjela. Výstavba 10 km dlouhé lokálky byla zahájena roku
V roce 2023 oslavila 150. výročí uvedení do provozu Plzeňsko-březenská dráha. Tato dráha spojuje Plzeň (Českou západní dráhu z Prahy do Furthu im Wald a Dráhu císaře Františka Josefa z Vídně do Chebu) se severočeskými uhelnými revíry, žateckou chmelařskou oblastí a tamní železniční sítí, kterou v době jejího vzniku tvořily Buštěhradská dráha, Ústecko-teplická dráha a Pražsko-duchcovská dráha. Projekt trati se
V roce 2024 slavíme 125 let provozu na železniční trati Karlovy Vary – Johanngeorgenstadt, známé pod názvem „Krušnohorský Semmering“. Stavbě místní dráhy Karlovy Vary – Potůčky – Johanngeorgenstadt předcházela řada nerealizovaných návrhů a projektů. Nová trať vznikala na popud místních firem a podnikatelů v několika fázích. Jako první byla postavena trať z Chodova přes Novou Roli do Nejdku. Byla
Na začátku roku 2024 uplynulo 75 let od vzniku národního podniku ČSAD (Československá automobilová doprava, od roku 1950 jako Československá státní automobilová doprava). Pojďme si toto výročí připomenout (ne)veselým čtením o adrenalinovém sportu, jakým práce u ČSAD v hluboké minulosti byla. Protože archivní fond obsahuje značné množství (asi 1/10 rozsahu) rozborů nehodovosti, úrazovosti a nejrůznějších právních spisů,
Městu Domažlicím se na samém začátku existence Československé republiky dostalo té cti přivítat prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Prezident Masaryk se svým doprovodem přijel do Domažlic zvláštním vlakem ve středu v podvečer 2. května 1923. Na zdejším nádraží prezidenta přivítali představitelé města a okresu, načež provázen kordonem sokolské jízdy odjel v kočáře do centra města. Tam jej
Demografický rozmach Sedlce vedl nejprve roku 1877 k osamostatnění od obce Šťáhlavy, po němž následoval boj o vlastní obecnou školu, završený roku 1923. Po vzniku obecní samosprávy v roce 1850 se výbor sedlecké obce v anketě Okresního úřadu Rokycany vyslovil spíše pro variantu svého přivtělení k jiné místní obci než k samostatné existenci. Stal se tedy osadou obce Šťáhlavy, která
Když v roce 1919 vznikla v Rybářích česká menšinová škola, dožadovali se rodiče dětí, aby se jejich děti mohly vzdělávat také na střední škole. Na splnění tohoto přání si však museli několik let počkat. V roce 1923 byl v Karlových Varech zřízen prozatímní přípravný středoškolský kurs, který vedl učitel František Věšín a po něm J. Malý. Mezitím byla v Rybářích postavena
Po vzniku Československa bylo třeba do státních úřadů v pohraničí dosadit české úředníky, protože zdejší obyvatelstvo bylo považováno za nespolehlivé, o čemž svědčil též pokus o odtržení pohraničních území. Také železniční doprava a pošta byly považovány za natolik důležitá odvětví, že do nich byli povoláváni čeští zaměstnanci. Pro děti těchto lidí bylo nutné zajistit českou školu,
